Přínos spočívá zejména v možnosti koupání bez chemie, což je šetrné k návštěvníkům i životnímu prostředí. Další výhoda oproti chemickým bazénům spočívá v nižších provozních nákladech, takže pro obce je přírodní koupaliště finančně výhodnějším řešením.

Důležité však je mít dobrý zdroj vody. Stávající koupaliště v obcích bývají kontaminována odpadními vodami a splachem hnojiv z polí. Pro napuštění biotopu je tedy vhodná pramenitá nekontaminovaná voda, případně voda z vodovodního řadu.

Doporučujeme individuální přístup k revitalizaci starších nádrží i k budování nových koupacích biotopů. Vždy záleží na kvalitě a množství vody a lokalitě, kde se přírodní koupaliště nachází nebo má nacházet. Proto je záměry vhodné řešit koncepčně a od začátku je konzultovat s odborníkem.

Veřejné koupací biotopy fungují v zásadě na podobných principech jako zahradní přírodní koupací jezírka a bazény. Mohou, ale nemusí, mít mokřadní zónu s rostlinami. Čištění je jak mechanické, tak biologické. Mechanické čištění může být řešeno skimmery, sedimentačními příkopy s plovoucími ostrovy, mechanickými filtry (např. bubnovými filtry), dále je nutné počítat s čištěním sedimentů na dně koupacích zón pomocí bazénových robotů. Biologické čištění probíhá například na vertikálních kořenových filtrech.

Jak obvykle probíhá údržba přírodních koupališť?

JARO: Začátek sezóny na přelomu května a června. Dopouštění vody do celého systému a kontrola všech strojních a technologických prvků.‍

LÉTO: Vybírání pevných plovoucích nečistot ze skimmerů a z hladin, odsávání kalu ze dna biobazénu a biologické čisticí části, kontrola průtočnosti systémem, dopouštění vody (výpar), kontrola čerpadel, odběr vzorků, sečení travnatých ploch koupaliště.‍

PODZIM: Ukončení sezóny v srpnu/září, odstranění kalu ze dna a biologické části, údržba/oprava strojů a technologie. ‍

ZIMA: Po zamrznutí hladiny v biologické části se poseče a zkompostuje vegetace, koupaliště je zazimováno. V zimě je možné nádrž využít pro bruslení nebo otužování.