‍Proč vlastně právě v jezírku a jeho okolí najdeme tolik zajímavých druhů? 

Řadě rostlin a živočichů se přežívá velmi nesnadno v dnešní krajině, kde se často monotónně a ostře střídají chemickými postřiky týrané velkolány s plantážemi smrků a borovic, které se podobají lesu asi stejně jako pole kukuřice rozkvetlé louce. Pestrá mozaika tradiční kulturní krajiny s jemným zrnem, na kterou byly druhy naší krajiny po staletí přizpůsobeny, nenávratně zmizela. Cenným útočištěm se tak stávají poněkud nečekaná místa jako vojenské újezdy, divoce zarůstající výsypky a lomy, nebo místa v naší bezprostřední blízkosti, třeba zahrady a parky. Snad nejhůř jsou na tom druhy otevřené krajiny, co po leta žily na vypásaných stráních u každé vesnice, a druhy vázané na malé stojaté vody. Zatímco ty první likviduje nesmyslná posedlost všude sázet stromy, ty druhé mizí kvůli neméně šílené touze mít v každé tůni či louži ryby. A když je louže pro ryby malá nebo občas vysychá, tak to ji radši hned něčím zasypat. Strom a ryba – to je přeci ta pravá příroda! Kvůli této naivní a nebezpečné představě ochránců přírody s absolvovanou vysokou školou života se ocitá řada půvabných druhů na hranici vymření, pokud již ji tedy nepřekročily. Za této neblahé situace se i skromné zahradní jezírko a jeho okolí může stát až překvapivě významnou šancí pro život celé řady druhů, které navíc svým zajímavým životem a estetickým projevem mohou učinit nemalou radost majiteli nádrže.

A ryby snad do jezírka nepatří?

Hned na začátku se musíme rozhodnout, co vlastně od jezírka očekáváme a chceme. Jezírko má být především zdroj naší radosti. Je tedy jen na nás, jak bude vypadat a co v něm bude žít. Pokud někdo za každou cenu touží po nádrži s kapry na Vánoce pro celou rodinu, je to zcela v pořádku. Jen nemůže čekat, že současně v jezírku bude pod křídly několika druhů vážek průzračná voda, ve které budou plavat čolci, kvákat žáby a rejdit potápníci. Ryby totiž spolehlivě vaši archu vyžerou. Ryb je všude dost, zkuste to bez nich. Ušetříte a dáte šanci daleko zajímavějším tvorům.

Jak volně žijícím živočichům v jezeře vytvořit co nejlepší podmínky pro život?

Výrazně pomůže, když živočichové v jezírku budou mít k dispozici úkryty. Členité stěny a dostatek různě umístěných kamenů to zajistí. Je dobré, když aspoň některé kameny vyčnívají nad vodu a jsou v bezpečné vzdálenosti od břehu. Jezírko totiž bude sloužit nejen stálým obyvatelům ale také ptákům z širokého okolí, kteří se sem pravidelně přiletí napít. Toho si jistě brzo všimnou místní kočky. Bude prima, když na kameni uprostřed hladiny budou ptáci při pití v bezpečí, ale radši na ty kočky stejně dohlédněte. Řada druhů obojživelníků i bezobratlých klade vajíčka na vodní rostliny. Pro jejich rozmnožování je tedy nezbytné, aby v jezírku byla ponořená vegetace, nejlépe i ve vodním sloupci dále od břehu, kde současně bude fungovat i jako úkryt.

Jak přizpůsobit okolí jezírka, aby bylo pro živočichy přívětivé?

Většina obojživelníků bude přes zimu mimo jezírko (s výjimkou zelených skokanů, kteří mohou přezimovat na dně), do kterého se pak bude na jaře vracet. V blízkosti jezírka by proto měla být místa pro jejich přezimování. Je tedy vhodné nechat na zahradě například hromadu starých větví, polorozpadlé pařezy, někde pozapomenout shrabat listí, neodnášet každý kámen (to spíš nějaký přidat), a rozhodně to nepřehánět se sekáním trávy. Je také samozřejmé, že vstupu a výstupu do jezírka (a nejlépe i do širokého okolí) by obojživelníkům neměla bránit žádná bariéra.

Můžeme nechat Matce přírodě volnou ruku a jen pozorovat její dílo, nebo je zapotřebí občas zasáhnout?

Mohlo by se zdát, že je nejlepší jezírko zcela nechat svému přirozenému vývoji, poházet náhodně kameny a vše nechat volně bujet. Je to pravda jen částečně. I jezírka, jako vše živé, se průběžně mění a spějí od zrodu k zániku. V přírodě louže a jiné malé vodní plochy časem vyschnou, zcela zarostou bujnou vegetací nebo se nenávratně zanesou. Na ně vázané organismy musí spoléhat na to, že nějakou disturbancí vznikne nové místo pro jejich život. U jezírka na zahradě však obvykle toužíme po poněkud odlišné trajektorii a zánik se snažíme oddálit. Jednou za čas se tedy zásahu, možná i radikálnímu, neubráníme. Příliš rozbujelé rostliny bude třeba omezit a také vrstva sedimentu na dně může začít příliš toužit po kontaktu s hladinou.

Jestliže se nečistoty nahromadí a bude třeba po několika letech provést generální údržbu včetně vypuštění jezera, kdy je nejvhodnější tento proces realizovat s ohledem na živočichy?

Pokud bude třeba jezírko kvůli zásahu vypustit, je dobré si vzpomenout na jeho obyvatele. Dobrá doba pro vypuštění je pozdní podzim až zima, kdy už je dávno po vylíhnutí vážek a kdy se i nová generace obojživelníků již vydala z jezírka do okolního světa.

Za jak dlouho po napuštění může být jezírko osídleno nájemníky z okolí?

První se do jezírka začnou stěhovat překvapivě brzy. Létající hmyz (jako třeba potápníci) se může objevit už během napouštění jezírka. Také ptáci ocení nové napajedlo záhy po jeho zbudování. Už během prvního roku většinou jezírko objeví vážky. S obojživelníky to může trvat déle. Mohou překvapit již v prvním roce, ale někde se třeba neobjeví nikdy. Záleží na situaci v okolí a možnostech přístupu.

Některé budoucí majitele jezera může napadnout otázka: Mám živočichy do jezera nasazovat, anebo je vodní plocha sama přiláká?

Rozhodně neexperimentujte a nezkoušejte žádné umělé transfery, tedy přinášení živočichů, zvláště pak obojživelníků, z okolí. Neodborným přístupem můžete spíš uškodit, většinou to stejně nefunguje, a navíc je to nelegální. Obojživelníci jsou chráněni zákonem, což znamená, že s nimi nesmíte nijak manipulovat. Co se týče flory, až po delší době se také mezi vysazenými rostlinami začnou objevovat druhy místní, vyrostlé ze semínek donesených větrem nebo ptáky.

Lidé mívají často obavy, že se v blízkosti stojaté vody přemnoží komáři. Jsou tyto starosti na místě?

Ačkoliv se to může zdát překvapivé, jezírko není pro komáry dobrým útočištěm. Mnohem lépe se komárům daří třeba ve vyhozené pneumatice nebo v sudu na vodu pod okapem, kde se mohou spokojeně namnožit a nehrozí jim nebezpečí od dravých larev hmyzu, které žijí v jezírku.

Co všechno tedy bude v jezírku žít?

Přesný průběh osídlení jezírka a výsledná druhová struktura se nedají předem odhadnout. Navíc bude jistě docházet k významným změnám nejen na větší škále ale i během jediného roku. Tím se ale pravidelné pozorování jezírka stává úžasným dobrodružstvím, které se neomrzí. Jen to chce trpělivost. Řadu druhů neuvidíte na první pohled. U jezírka je třeba v klidu vydržet, dokud se jeho obyvatelé nerozhodnou ukázat. Někteří se plaše ukážou brzo ráno (třeba ptáci), jiní zas dají přednost žhavému poledni při plném slunečním svitu (například vážky). V našich knihkupectvích a antikvariátech lze naštěstí najít celou řadu příruček, podle kterých se dají určit nápadné druhy ptáků, obojživelníků i třeba vážek. Pokud se podaří kvalitní fotografie, lze jistě využít i stále se zdokonalující aplikace využívající umělou inteligenci. 

Nakonec je však potřeba laskavého čtenáře připravit i na nebezpečí, které jezírko představuje. Pokud bude jezírko vskutku živé, možná se přistihnete, že život v něm sledujete skoro při každé možné příležitosti a vlastně se vám už ani nechce chodit nikam jinam.

‍

Mohlo by vás také zajímat:
Jak se starat o přírodní koupací jezírko

Jak se staví přírodní koupací jezírko

Kniha - Tajemství přírodních koupacích jezírek